102 Kryathlon
„Dědku, nikam nejezdi, ublížíš si na zdraví!“
Mlčel jsem a pokračoval v přípravě svého evakuačního zavazadla k cestě do Prahy.
„Dědku, neštvi mě a koukej zůstat doma! Zanedlouho začnou pololetní prázdniny, vnučky se těší, že zajedete na hory, taky máme koupené lísky na countrybál na Doubravě a na jaře chceme malovat. Vyprdni se na ty tvoje závody nebo onemocníš!“
Mlčel jsem a pokračoval v přípravě na zítřejší akci.
„Dědku, jestli umřeš, tak si mě nepřej!“
Mlčel jsem, zapnul zip připravené sportovní tašky a šel spát.
Sedmého února v deset hodin jsem se na závodišti ve Velké Chuchli zaprezentoval k celosvětově ojedinělé sportovní akci nazvané KRYATHLON.
Triatlon je disciplína plavání, kolo, běh.
Duatlon je běh, kolo, běh.
Aquatlon je plavání plus běh.
Půlmaraton je běh na 21,1km.
Ocelový muž je silově vytrvalostní soutěž.
Gladiátor race, Spartan race jsou extrémní adrenalinové běžecké překážkové krosy.
….a mnoho dalších zajímavých akcí mám minulý rok několikanásobně odfajfkováno, ale kryathlon, to je pro mě zcela nová výzva!
Z řeckého slova ,kryo‘-ledově studený, jsem usoudil, že se nebude jednat o žádnou procházku růžovým sadem. Plavání ve Vltavě, potom běh a nakonec běžky na trati s umělým sněhem, při teplotě ovzduší 2st C, vody 4st C a slušném větru, to jsou disciplíny dnešního závodu. Zaprezentoval jsem se, přesto že mi v uších ještě stále zněla výhružka mojí Velitelky: ,Dědku, jestli umřeš, tak si mě nepřej!‘ Ale co, natrénováno mám, každý rok se na Štědrý den zúčastňuji koupání v Karvinském moři a potom na Kališoku „Na Nový rok, do vody skok“. Bylo mi přiděleno poslední číslo - 99, pravděpodobně proto, abych startujícím v předchozích vlnách nepřekážel. ,Sakramentský klucí pražský‘, já, nejstarší borec, Dědek z Beskyd si fakt nezasloužím, abych byl bez mého souhlasu označen jako outsider. Jen stěží jsem v sobě potlačoval hněv a neventiloval nespisovné výrazy, ...však počkejte, moje chvíle ještě přijde!
Na místo startu jsme se odebrali společně, měl jsem tedy dost času si svoje soupeře prohlédnout a s některými i podiskutoval v duchu vzájemného porozumění. Jen mi přišlo zvláštní, že se mezi nimi nevyskytoval ten týpek siláka s tváří padoucha, bohatým tetováním, železem v uších a vyholeným škopkem. Asi to bude tím, že vůle a síla spočívá spíše v hlavě, než v drsné vizáži.
Bylo odstartováno. Teď teprve peklo otevřelo svůj bezedný chřtán. Když voda ve Vltavě objala moji starou kostru, měl jsem pocit sevření, píchání tisíců jehliček, frekvence dýchání se zdvojnásobila, oči měly snahu vylézt z důlků (jak na latríně). Po chvíli jsem se však dostal do potřebného rytmu a v klidu doplaval k určené metě. Na břehu jsem zpočátku byl sice tuhý, jako límec od sváteční košile, ale po chvíli jsem zažil pocit příjemného pálení a cítil se svěží jako jarní vánek. (Vždyť již praotec medicínské vědy Hipokrates byl propagátorem myšlenky, že ledová voda neubližuje, naopak léčí a později, v roce 1837 Vincenc Priessnitz úspěšně používal studenou vodu jako hydroterapii. Podobných způsobů léčby a prevence v přírodě zdarma nalezneme bezpočet, jenže finanční feromony jsou lákadlem jak pro farmaceutický průmysl, tak i pro hluboké kapsy pánů v bílých kabátech.) Menší problém nastal při zavazování tkaniček běžeckých bot ztuhlými prsty, ale i ten vyřešilo polití teplým čajem. Běžeckou část bylo potřeba začít zvolna, aby se nohy pomalu prohřály a nedošlo ke zranění natažením svalu nebo křeči. Zdálo se mi chvílemi, že běžím kousek nad zemí a radostně předbíhal borce z předchozí vlny. To máte za to, že mi bylo přiděleno nejvyšší číslo, holomci! Zuřivý boj nastal na běžkařském okruhu. Sněhu bylo sice dost, ale byl umělý, rozježděný, pomalý. Nicméně, pro každého stejně obtížné podmínky a více než správné namazání lyží, hrála roli síla v pažích a bruslařská technika. I tady dostalo několik borců na frak. Nakonec jsem v kratší verzi, která byla bez rozdělení do kategorií, obsadil třetí místo, za které jsem pak doma od svojí Velitelky dostal velkou pochvalu před otevřenou ledničkou.
Závod skončil a já mám další zářez v pažbě, který se nazývá KRYATHLON.
Na podzim loňského roku jsem oslavil sedmdesáté narozeniny a od brášky k nim dostal seskok padákem. Ten mám naplánovaný na květen tohoto roku a už se těším na další nový a kromobyčejný zážitek.
Sportu zdar! Dědek (a taky babka Velitelka)