110.KVADRIATLON
„Dědku, říká se, že s věkem přichází moudrost, avšak není to pravda. Měl by ses občas podívat do občanky, taky do zrcadla a přestat neúspěšně předstírat mladickou svěžest. Správný důchodce má úplně jiné priority a zájmy, než si kasat triko na těch tvých závodech. Moderní penzista si ráno pěkně udělá kafe, zapne počítač, aby zjistil, jaké zboží je v Kaufu, Tesku, Lídlu a dalších řetězcích v akci. Poté senior – akcionář uchopí svoji nákupní tašku na kolečkách a vyrazí si proběhnout svoji každodenní trasu. Ty do kompjútru čumíš jen proto, abys vyčmuchal, jaká je kde akce sportovní. Pak se sebereš a místo tašky na kolečkách vezmeš si kolečkové brusle a jdeš se projíždět na cyklostezku podél řeky, nebo se jdeš proběhnout do lesoparku.“ Takovýmto hřejivým komentářem mne uvedla do nového dne moje žena, babka Velitelka.
Pravda je, že občas nahlédnu do počítače, abych obohatil svůj život starce o nějakou tu sportovní událost. Za posledních pár roků jsem (kromě jiných) dal několik triatlonů, duatlonů, aquatlonů, taky jeden kryatlon (únorové plavání ve Vltavě, běh a běžky), ale kvadriatlon mi ve sbírce ,….atlonů‘ chybí.
„Babičko, cílem našeho společného víkendu nebude nákupní středisko, nýbrž Zábřeh na Moravě a Welzlův kvadriatlon. Jistě už se těšíš na změnu tvého obvyklého programu.“ S nevalným nadšením moje drahá polovička s mým návrhem souhlasila, a tak jsme na druhý den vyrazili.
Nebe se obléklo modře, slunce bezohledně peklo, klimatizace v autě jela na plné pecky. U nádraží jsme si pořídili snímky rozšafného J. Eskymo Welzla, váženého rodáka, dobrodruha, lovce, zlatokopa …., poté jsme projeli celým městem k místu startu dnešního závodu. Samozřejmě, že si moje žena cestou zmapovala rozložení zábřežských nákupních středisek, a když jsme zaparkovali, uchopila igelitku a rezolutním tónem mi oznámila, že jde nakupovat. Neodvážil jsem se odporovat, jen jsem chvíli sledoval, jak se svůdně pohupuje v plných bocích odcházejíc ukojit svoji vášeň.
Už při vstupu na koupaliště, kde byla prezentace, mi bylo jasné, že závod organizátoři nepodcenili. Televize, pohotovostní helikoptéra, doprovodný program, soutěže pro děti, dostatek občerstvení, zdravotní i hasičská služba, atd, atd. V pravé poledne bylo odstartováno. Zuřivý a nelítostný boj s vedrem, časem i drsným terénem začal. První, běžecký úsek vedl nejdříve po asfaltovém povrchu, ale pak přes řeku, lesními stezkami s výběhem k hrázi vodní nádrže Nemilka. Šest set metrů plavání zelenými vodami bylo sice osvěžující, avšak plavání není zrovna moje královská disciplína. Jo, skok do vody z objektu vodní elektrárny z výšky přibližně 2,5m, zhruba 50m před cílem plavecké části, to bylo jiné kafe. Většina borců skákala po nohách-bombu, ale já si přece nenechám rozervat půlky, a tak skočím po hlavě, té už neublížím. Diváci na hrázi každý skok ocenili potleskem a myslím si, že mne, lítost budícího staříka, dokonce i povzbuzujícím pokřikem. Kilometrový sjezd na kolečkových bruslích po asfaltce z hráze jsem neriskoval a raději usilovně brzdil. Nebylo by dobré ozdobit svoji tvář znetvořenou stářím ještě silničním lišejem. Část trati jedenáct kilometrů dlouhé na in linech vedla i po šotolině a do schodů, ale jednalo se jen o poměrně krátký úsek. Nejvýživnější byla čtvrtá, závěrečná část závodu, horské kolo. Sice jen 11 km, ale opět přes řeku, po loukách, kopcovitým, členitým terénem v lese s prudkými sjezdy.
Jsem v cíli a s umístěním na pátém místě v kategorii zralých mužů (55+) jsem spokojený. Dokázal jsem si, že ještě nákupní tašku na kolečkách nějaký čas snad potřebovat nebudu, mám radost z toho, že si mohu ve svých dvaasedmdesáti letech odfajfkovat další zážitkovou akci. Na internetovém hodnocení bych soutěž ocenil pěti hvězdičkami a organizátorům vyslovil velké uznání.
„Dědku, popravdě řečeno, zas tak úplnou ostudou rodiny nejsi.“, spokojeně zašvitořila v cíli moje Velitelka babka. Vzácné chvíle uznání jsem hned využil a řekl: „Drahá, příští sobotu je u nás v Ostravě sportovní akce nazvaná ,Ocelový muž‘, už jsem přihlášený a doufám, že mi opět budeš dělat doprovod. Jo, a je tam blízko i Tesco!“ Na to moje žena rozjasnila svoje kvetoucí líce do přátelského úsměvu.
Sportu zdar! Dědek
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den, jak se máte? Doufám, že jste zdravý, ale není Vás vidět ve výsledcích na Lysa Cupu. Snad se nic nestalo.
Radka.
Moje emailová adresa je
kendy.blue@seznam.cz
Pokud si to přečtete a bude mi chtít odpovědět.
Jinak zdravím i za Františka.
Je to pěkný výkon........
(Bývalí kamarád, 22. 9. 2017 11:41)
........a to všechno na krupicovou kaši sypanou perníkem ?
Na co potom jezdí tvoje auto ?
Re
(Dědek-David, 27. 8. 2017 20:08)Jo, kamaráde, máš pravdu.Opravdu jsem v zápalu boje na drobnou kolizi na bajku zapomněl. Ale spíš to bude tím, že my, oceloví muži, (navíc prověřeni čtyřiceti lety v práce v dolech) nějaké ty kotrmelce, šrámy a boule neřešíme. Jinak závod to byl pěkný určitě bude zařazen do mých letošních ,Top 10' zážitkových akcích. Dík za komentář. Čau D.
co v článku nebylo
(Davídek, 22. 8. 2017 20:32)Pěkná reportáž, autor ve své skromnosti, ale zatajil skutečnost, že po jeho pádu na horském kole při kterém přišel málem o nohu startoval ten pohotovostní vrtulník.
Dotaz
(Sekretariát SK ZaFaR, Frenštát pod Radhoštěm, 20. 11. 2017 17:57)