Jdi na obsah Jdi na menu
 


55. Když je Cyril s Metodějem, Žuchov žije fichtldayem

15. 7. 2011

Moja tětka Rozka ze Stare Běle byla prvni roba na dědině, kera se kupila motokolo Stadion- hit padesatych rokuv. Za desetikačku se kupila plna nadrž pohonne hmoty, kera vydržela na cely měsíc a o radostne prazdniny bylo postarane. Enem raz se mi do cesty připletl organ eSeNBe a za to, že sem něměl nohy v pohotovostni poloze na šlapatkach, ale v aerodynamicke poloze na motoru, napařil mi pokutu 10,- Kč, což mi přišlo dosť luto, bo se sestřenicu Hanu zmeušporovanymi finančnimi prostředky měli uplně ine plany. Skoro každy naš spolužak už měl natrenovane kuřeni, enem my zme v teto disciplině něměli potřebnu zkušenosť. Desetikačka, o keru mě obral přislušnik vyrazně ohrozila naš plan, a že se plany maju plniť, to zme  jako pionyři moc dobře věděli. Za dostačující treningovu davku zme považovali dvě krabičky Startek a jednu krabičku Lip, což dokupy dalo padesat kusuv  cigarek. Naklady potřebne na nakup zboži představovaly pravě tych deset kaček finančniho napomenuti. Tuž co fčil!? Nakonec zme s Hanu dali dokupy dvě koruny a kupili se tabak značky Bača a papirky značky Važka. Jak sem o paru let pozdějši zjistil, tak tabak Bača byl produkt te nejmizernějši kvality a haviře se ho kupovali do dolu na žvykani takzvaneho baga a pro kuřeni se moc něhodil, což zme zakratko poznali na vlastni skuru. Vbrzku zme se tahali o hajzlovu misu a něvěděli, či tam dřive vraziť hlavu, či řiť. Eště, že byl po ruce kybel. Tym přiběhem chcu enem vysvětliť, proč mam ku Stadionum taky vřely vztah. Kdybych tenkrat temu chacharovi nězaplatil pokutu, zbylo by  mi na kvalitni cigarka dost peněz a třeba by mi eště kuřeni zašmakovalo, ale s taku sem měl „cigaretu“ v pysku poprve a tež naposledy.

Kozi dech nebo tež Splašene trubky tětce Rozce věrně služily dluhe roky. Gdyž se oblekla do šatove zastěry, bylo jasne, že idě nakupovať do konzumu. Jak se oblekla svatečně-do černe sukně a halenky, jela do kostela a na krchov. Oblečena do modre teplakove soupravy odjižďala do Sokola jako spravna Sokolka nacvičovať na spartakiadu. A zrovna ona teplakova souprava mi dala motiv ku letošnimu FICHTLDEJU 2011.

 

Pranostika říká, že za deštivé počasí může Žofka, avšak já jsem přesvědčený o tom, že Radomír s Prokopem jsou ti, kteří přinášejí pravidelné průtrže. Hned po nich přijde CykoMetůdem, tedy i Fichtlday na Žuchově a s ním též pěknější počasí. Jestli jsou předchozí deště objednány záměrně, aby se neprášilo, nebo snad proto, aby boje účastníků byly ještě dramatičtější, to nevím. Přípravy na událost roku jsem zahájil den předem. Přátelsky jsem oslovil svoje moto, nabádal jsem ho, ať zase neblbne, řádně si rozloží síly, že oba jsme už staří kmeti a oběma už nám naše vstřikovací čerpadla nefungují tak, jak tomu bylo za mlada. Potom ještě jsem stanovil letošní motto, ke kterému mne inspirovala již zmíněná tětka Rozka z Bělé. Navlékl jsem se do modré teplákovky po tchánovi a tuto opatřil nápisem:  „TEPLÁKOVÁ SOUPRAVA-GULE DEJ SI DO PRAVA“ a do pravé kapsy vložil pořádnou bramboru. Nebudu přece navštěvovat módní salón u Ťamana, když mám svůj vlastní, vytříbený vkus. S babkou velitelkou jsem dočasně uzavřel příměří, ale jen proto, abych z ní vymámil finanční prostředky na startovné. Za to(a taky, abych si šplhnul) jsem jí pak ve slevě koupil tanga s nápisem „Fichtlday 2010“(loňské), abychom je posléze radostně využívali při vzácných intimních chvilkách.

Do hlavní disciplíny – maratonu, nastoupilo bezmála na dvě stovky borců z nichž ti nejrychlejší členitou osmnáctikilometrovou trať profrčeli v čase pod 17minut. Libozvučná mašinérie strojů přilákala k trati snad nejvíce diváků v osmileté historii tohoto velkolepého závodu. Tito bouřlivě povzbuzovali nejen svoje favority, ale i opozdilce a zoufalé odpadlíky. Neméně bouřlivá atmosféra panovala i během další nervydrásající disciplíny, kterou byl cross. Bahenních lázní si dokonale užili jak borci a jejich mašiny, tak i diváci. Též jsem si trať přes bahno, kaluže, klády a pneumatiky se svým kozí dechem projel, ale bral jsem ohledy na věk a zdraví svého stroje a hleděl spíše na eleganci našeho společného projevu. Touto jízdou pro mne letošní Fichtlday 2011 skončil. Proslýchá se, že měření sil v různých doplňkových sportovních disciplínách, ale i v disciplínách, které nebyly na programu akce pokračovalo až do ranních hodin.

Já jsem se radostně domů vrátil v podvečer a svojí drahé babce velitelce předal již dříve zmíněná tanga s motivem Fichtldaye. Ihned jsme provedli módní přehlídku a s uspokojením musím prohlásit, že jí padly dokonale. Příští rok nakoupím tanga aspoň troje!

 

                                                                               Fichtldayi zdar, váš Dědek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Chyťeho

(motl, 1. 10. 2011 13:10)

Kazíš mládež,dědku! Namísto cvičení duchovních i tělesných se vnoučata chechtají u počítače tvým sprosťárničkám.A ke všemu,do frasa,se učí beskydštinu!

vzkaz

(mčj, 2. 8. 2011 13:18)

nevím, jak to děláš, ale vzkazy od tvých kolerzanek ti chodí na naše stránky.Nemám na tebe telefon tak se tam podívej a vyzvedni si ho. mčj

Ahoj,

(rb, 31. 7. 2011 12:14)

zařadili jsme tvůj blog do naší rubriky Odkazy. Budeme rádi, když dáš odkaz na BB na své stránky. Pomůže to tobě i nám ke zvýšení sledovanosti.

Díky :-)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA