63.DUBEN APRÍLOVÝ
DUBEN APRÍLOVÝ
Zdá se, že zima definitivně složila svoje zbraně, příjemný jarní čas vytáhl lidi do přírody. Termogatě jsem vyměnil za cyklogatě, kolo probudil ze zimního spánku a vyrazil za město, abych dnešní krásný den ozdobil romantickou vyjížďkou. Na periferii naší obce vyrostlo mnoho krásných domů s upravenými zahradami, ze kterých je cítit pohodu, klid, ale taky píli, snahu a to je dobře. Pokračuji dál kolem řeky. Tady taktéž vyrostlo několik nových obydlí, obydlí lidí, kteří svůj domov ztratili a s ním pozbyli i naději na lepší život, a to dobře není. Tu mě z rozjímání vyruší telefon a tak se posadím na břeh řeky a naslouchám hlasu muže z bakelitového přístroje.
Zásadně odmítám veškeré marketingové zprávy, jsem asi staromódní, a k jakémukoliv kšeftu vyžaduji upřímný pohled do očí a pevný stisk ruky. V nacvičeném monologu mě nejdříve informuje, že náš hovor je monitorován a pak mi nabízí spoustu úžasných výhod počínaje minutami zdarma, víkendovými slevami, telefonem za kačku…. Když skončil, říkám mu: „Pane, nesmírně si vážím exkluzivní nabídky vaší společnosti a rozhodně nemohu tento vstřícný čin nechat bez povšimnutí. Hned zítra do vyhloubené jámy, kypré a řádně vyhnojené půdy zasadím svůj telefonní přístroj a po celé vegetační období o něj budu řádně pečovat. Až mi můj ,Nokiovník‘ na podzim dá své plody, rozešlu je svým největším nepřátelům (a nejen mým). Jejich čísla zveřejním na sociálních sítích a pak to začne. Lidé začnou volat a ptát se na to, kdo dopustil, aby se hospodařilo tak, že se staví nejdražší dálnice, proč nakupujeme drahou a hlavně zbytečnou vojenskou techniku, proč jsou příjmy v podobě sociálních dávek lidí, kteří nikdy nepracovali a nikdy pracovat nebudou, vyšší než důchody lidí, kteří makali celý život. A proč si má starý člověk kupovat svoje zdraví za stále více peněz, když už má hlouběji do kapsy z důvodu vyššího nájmu, vyšších nákladů na živobytí. Proč k naší zemi neodmyslitelně patří pojem tunelování a korupce? (Sakra, abych si dal bacha, hovor je monitorován a za šíření poplašných zpráv bych mohl jít na stará kolena bručet, jako ten co vyvoleným maloval tykadla.) A jak tak budou všichni volat a ptát se PROČ, poteče na účet vaší společnosti moře peněz. A co s tolika penězi uděláte? To už jsem taky vymyslel. Já založím nadaci. Nadace jsou teď v kurzu. Vy pak za moji dobrou radu budete pravidelně uvolňovat část finančních prostředků na provoz této ,Nadace pro děti bohatých rodičů‘. Takový život dítěte od bohatého papínka není vůbec lehká disciplína. Stávají se často terčem šikany, posměchu, nemají prostor pro běžnou…..“ A tedˇse dívám, běží ke mně pes. Středně velký, směska, sympaťák. „Pane, právě mi přišla návštěva, musím končit. Nashle.“
Hafan se přiřítil s čumákem u země jako vysavač, uši sklopené a ocasem vrtěl, div že si ho nevykloubil. Lehnul si vedle mě, zkřížil packy a z čenichu, který byl podobný velkému černému dvoudírkovému knoflíku, odfouknul jak parní stroj. Poplácal jsem ho po zaprášeném hřbetu a pravím: „Tak co, Punťo, jak jde život?“ Čokl se spokojeně zavrtěl a v psí řeči, které já dobře rozumím, mi odpověděl: „Nestěžuji si. Mám slušné bydlení na dvorku, každý den dostanu nažrat, taky mám díru v plotě, která mi dává svobodu. Občas se sejde náš uliční výbor, s kámošema se proběhneme, ale na večer jsem vždycky doma kvůli hlídání a taky kvůli vlastní bezpečnosti.“ „Tady máš půl Tatranky, já už musím jet.“
Jak tak jedu po cyklostezce, napadá mě další skvělá myšlenka: Co tak založit ,Nadaci pro pejsky bohatých páníčků‘?! Vždyť ti chudáčci domácí mazlíčkové vůbec nemají ponětí o tom, jak má takový psí život vypadat. Musí papat jenom šunčičku, v horším případě potravu od Whiskase, musí pravidelně navštěvovat prohlídky u veterinárního lékaře, na procházky chodit v módních oblečcích a taky navštěvovat salóny na úpravu srsti a drápků. Pejsánek, který žije mezi polštáři na gauči, spinká se svojí paničkou v načančaném lůžku, pak postrádá imunitu a degeneruje. Co na to ochránci zvířat? To přece nemůžeme nechat jen tak!
Je to zvláštní. Vždycky, když si prokysličím mozek, dostanu spoustu úžasných nápadů, obvykle pak ale narazím na realizační problémy.
27.4.2012 Dědek
P.S.: Tento příběh je věnován muži bez domova, který už více než rok žije sám ve stanu u Darkovského mostu. Občas spolu dáme řeč.
Dobry den
(Filip, 30. 4. 2012 10:40)