Jdi na obsah Jdi na menu
 


68.SRPNOVÉ POSTŘEHY

 

JDU VÁM TAKHLE PO MĚSTĚ

 

Jdu vám takhle po městě a tu na chodníku potkám kluka. Tak kolem šesti, sedmi roků mohl mít. Právě si rozbalil nanuk, obal odhodil na zem a začal papat. Říkám mu: Jéjej, chlapečku! Upadnul ti papírek, já ho seberu a odložím do koše, který je pouhé čtyři kroky od tebe.“ Hoch na mě jen vyjeveně zíral. I já jsem vyjeveně zíral, když se za mnou ozvalo podrážděné: „Co mi buzerujete syna, starejte se laskavě sám o sebe!“

 

Jdu vám takhle lesoparkem a pozoruji chlívek kolem laviček. Každá byla obložena plastovými, plechovými i papírovými obaly od nápojů, jako nějaký sendvič. Na jedné z lávek sedí houmlesák a občerstvuje se vínečkem z krabice. Pravím mu: „Kde skončí ta krabice, až se jí podíváte na dno?“ „ A od čeho jsou tady oranžové vesty?“ zněla odpověď.

 

Jdu vám takhle do garáže a co vidím!? Vrata i zeď mi sprejem „ozdobil“ nějaký přiblblý umělec. V řiť bych se od zlosti uhryz, vždyť na jaře jsem vrata nově přelakoval.

A mohl bych pokračovat na téma- „jsem silák, protože jsem se ožral a tak mohu v noci řvát jak pavián….a ještě si převrátím kontejner na odpad.“ Nebo-„pěkně pohodlně jsem si zaparkoval a nechal vedle sebe dvoumetrovou mezeru. Že na kolegu nezůstane místo? To mě nezajímá.“

 

A co chce pisatel těmito řádky říci? Jen to, že mezi námi žijí takoví jedinci, kteří ve svém životě ničeho nedosáhli a nikdy ani nedosáhnou. Jsou však pevně rozhodnuti, že budou ničit práci jiných, obtěžovat nás svými nechutnými projevy a „vylepšovat“ naše prostředí ku svému obrazu. Nemůžeme zůstat neteční vůči této hrstce hulvátů a křupanů. Naší zbraní proti nim může být třeba jen laskavé, nekonfliktní upozornění, ne však lhostejnost.

 

Jdu vám takhle po městě a tu vidím, jak „Měšťáci“ s příslovečným apetitem nasazují botičku na kolo vozu, který stál těsně za značkou povoleného parkování. Bylo to v pondělí ráno a já si dovedu živě představit, jak řidič v neděli v noci na přeplněných parkovištích nenašel místo. ,Tak frajere, teď jsme ti znemožnili odjet a tak koukej vysolit prachy‘.

O kus dál oranžová rota uklízela svinčík po prasatech.

                                                                                                             

 31.8.2012  Dědek B.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Výchova

(Jirka, 2. 12. 2012 18:16)

Opsáno z facebooku:
Matka s dítětem cestuje tramvají a neposedné dítě otravuje pána sedícího před ním.Ten se otočí a slušně žádá paní, aby si dítě uklidnila, neboť ho obtěžuje a pořád mu kope do sedačky. Paní na pána začne řvát, že mu do toho nic není, že vychovává své dítě moderní volnou výchovou. Všemu přihlíží cca dvacetiletý mladý muž s dredy a piercingem. Po chvíli mladík vytáhne z úst žvýkačku, nalepí ji dítěti na hlavu a naprosto šokované matce oznámí: Já měl taky volnou výchovu!

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA